Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

mimoškolní vzdělávání

Volby, Putin i autokracie. Kdy je čas začít s dětmi mluvit o politice?

autor:
Jedna z kapitol knihy se zabývá fake news.

Co jsou to volby? Je Putin ten nejzlejší člověk na světě? Umírají i miminka? Děti nás občas překvapí otázkami, na které je velmi těžké odpovědět. A čím jsou mladší, tím je to těžší. Anna Durnová, socioložka a politoložka, která přednáší na Univerzitě ve Vídni, napsala knihu, jež může být rodičům inspirací. Je to příběh dětí, které pokládají podobné otázky a rodiče jim odpovídají. Odstartovala ji otázka jejího syna na to, proč existují sprostá slova, když je nesmíme používat. 

Jak vybrat knihu pro dítě? Důležitá je velikost písma, množství textu i font

autor:
"Moje generace neměla v dětství tolik možností zábavy, jako mají dnešní děti, ani nabídka knih nebyla tak široká, rozdíly ve čtenářství mezi námi nebyly tak velké," říká Veronika Benešová Hudečková.

Velikost písma, množství textu i font. Na to vše by se měli rodiče podívat, než koupí svým potomkům knihu. A především vždy myslet na to, pro koho je určená. „Některé knihy experimentují s různou barvou písma či různými fonty, což může korespondovat s příběhem, ale pokud má dítě obtíže se čtením nebo je začínající čtenář, s takovou knihou si neporadí,“ říká Veronika Benešová Hudečková, majitelka nezávislého knihkupectví pro děti a mládež 2veverky. 

Mladí mají dobro v krvi. Zařídí teplé ponožky i peníze na studium

autor:
Naši studenti se mohou zamyslet nad tím, kdo kolem nich potřebuje pomoc, komu by mohli prospět a jak.

Často slyšíme, že mládež je dnes zkaženější než dřív. Lamentuje se, že mladí jen tráví čas na mobilu, nezajímají se o nic než o nejnovější tiktové trendy nebo influencery z Instagramu a tak podobně. Lidé, kteří s dětmi a mladými pracují, si ale často všímají jiného trendu – že jejich svěřenci mají otevřená srdce a neváhají pomoci, když mají příležitost.

Každou sobotu, nebo taky vůbec. Jak se české děti v cizině učí mateřštinu

autor:
Pokud se dítě vzdělává v zahraničí, rodiče nemusejí rezignovat na výuku češtiny, a dokonce na ni ani nemusejí zůstávat sami.

Tomášovi Stiborovi bude brzy dvanáct let, narodil se v Praze a už čtvrtým rokem žije se svojí matkou Ester v severní Anglii. Navštěvuje tady první ročník nižší střední školy a odpoledne rád hraje fotbal. Každý rok v červnu se ale vydává znovu do své pražské základní školy, kterou opouštěl v pololetí druhé třídy. Skládá tu rozdílové zkoušky z češtiny a vlastivědy.

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

autor:
Viděli jste něco z toho? Pokud ne, čtěte dál.

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají. 

Velkým průšvihem českého školství jsou zavřené dveře tříd, říká učitelka roku

autor:
"Během těch osmi let jsem se naučila mnohem větší trpělivosti a toleranci," říká Magdalena Málková.

Mnoho let pracovala na manažerských postech v nadnárodních firmách. Po čtyřicítce se ale rozhodla kompletně změnit svůj život, vystudovala pedagogiku a už devátým rokem učí, zejména děti na prvním stupni. Magdalena Málková z Poděbrad navíc letos zvítězila i v soutěži o nejinspirativnějšího učitele Česka. „Děti musejí umět číst, psát a počítat, výsledky u nich vidět chci. Nejsem ale příznivcem soutěží na rychlost a podobných metod.“ 

Michal Božík: Ignorování počítačových her je na škodu dětem i škole

autor:
"Počítačové hry mají potenciál pomoci ve školních disciplínách, jako je dějepis, geografie či biologie."

I když jsou počítačové hry součástí naší kultury už dlouhou dobu, vzdělávací systém v Česku a na Slovensku je obvykle nereflektuje a spíše se jich obává. Vůči hrám a hráčům převládají spíše negativní emoce. Není to ale chyba? 

Skloněná hlava v lavici je obraz hrůzy, říká Lejla Abbasová

autor:
"Když vaše kořeny pochází z jiného kulturního prostředí, potřebujete něco jiného než průměr," říká Lejla Abbasová.

Cesta moderátorky Lejly Abbasové školním systémem byla plná kliček a výhybek. Proto intenzivně přemýšlí o vzdělávání svých dětí. Aby mohla dát dětem vzdělání, které tu není možné, tak dokonce v jednu chvíli zvažovala, že opustí Česko. „Ideální by bylo, kdyby dítě mohlo být samo sebou a zároveň se mohlo rozvíjet. Když máte o vzdělávání dětí nějakou ucelenou představu, je velmi problematické najít v Česku školy, které by ji naplnily od školky až po vysokou,“ říká matka desetiletého Davida, pětileté Iman a čtyřletých dvojčat Tea a Bena.

K volbám už od šestnácti. Jak se Německo připravuje na změnu?

autor:
Nejde jen o zralost, ale také o politickou vůli.

Po nedávných komunálních a senátních volbách se i v Česku opatrně otevřela otázka, zda by se neměla věková hranice prvovoličů snížit. V sousedním Německu již nějakou dobu probíhají na toto téma vášnivé diskuse a v několika spolkových zemích už šestnáctiletí rozhodují o komunální politice. „První volební účast by měla být ještě ve školních letech, zvýší to zájem o politiku,” míní politolog Robert Vehrkamp.