„Dnes je mezinárodní den hrochů. Víte, že vydrží pod vodou až deset minut? Jak je vlastně možné, že savec vydrží tak dlouho pod vodou? A znáte jiného, který to dokáže i déle?“ Je 15. února, začíná hodina přírodopisu a probírají se savci.
Válka na Ukrajině už trvá téměř rok, a tak je načase se podívat, jak se daří uprchlíkům v Česku. Podle studie Hlas Ukrajinců: duševní zdraví narážejí na komplikace spojené s bydlením i sháněním práce, která by odpovídala jejich kvalifikaci. Stejně je ale trápí i to, co není na první pohled vidět, a to jsou úzkosti a deprese. Aspoň některým z nich nabízejí pomoc a úlevu odborníci kteří sami našli v Česku útočiště před válkou.
V roce 2008 se narodilo 119 tisíc dětí, čímž se tento ročník zařadil na první místo v porodnosti za 29 let. Patnáct let uplynulo jako voda a mnohá z tehdejších novorozeňat za pár týdnů podávají přihlášky na střední školy či učiliště. K nim je navíc třeba letos připočíst i zatím přesně nezjištěný počet deváťáků z Ukrajiny, a tak bude jejich cesta za vzděláním oproti starším ročníkům poněkud těžší.
Volba střední školy je důležité rozhodnutí a nevyplatí se ho podcenit. Na druhou stranu ale není tak osudová, jak se může v deváté třídě zdát. „Je určitě potřeba mít plán B, pokud moje vysněná škola nevyjde,“ říká kariérová poradkyně Dorota Madziová. Zároveň ovšem dodává: „Mnohé firmy dnes ale říkají: hlavně ať má uchazeč chuť pracovat, vše potřebné ho naučíme.“ Co tedy poradit žákům, kteří by se rádi stali středoškoláky a v početné konkurenci to letos nebudou mít jednoduché?
Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.
Prvního března 2023 je nejzazší termín, do kdy musejí žáci 9. ročníků doručit středním školám své přihlášky ke studiu. Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním?
V souvislosti se změnami ve školství často slýcháme, že jsou nezbytné, abychom děti byli schopní připravit na život ve 21. století. Potíž tak trochu je, že čtvrtinu 21. století už máme za sebou a rady si s tím pořád příliš nevíme. Mezery mají rodiče i české školství. A přesně o tom jsme si povídali s Marvem Shammou, start-upistou v oboru moderních technologií, tátou devítiletých dvojčat a zakladatelem školy FLOW v pražských Holešovicích.
Kryštof z Prahy je nadaný, zvídavý a empatický – a zároveň nepozorný, vznětlivý, temperamentní. Život s ADHD v rodině je jako jízda na horské dráze. „Hodně nám pomáhá být venku a cestovat,” říká jeho máma Alena Bartošová. “Když z dětí s ADHD sejmete vnější tlak, najednou vidíte, v čem jsou dobré.”
Jak se dobře naučit matematiku? Někomu je dáno shůry, jiní potřebují napočítat spoustu příkladů a získat v různých operacích jistotu a rutinu. V jedné třídě spolu sedí různé děti, které potřebují různý přístup, a zvládnout by to měl jeden učitel. Od příštího školního roku by českým učitelům matematiky mohla práci ulehčovat finská platforma Eduten.
Blbost, kravina, závislák – to jsou slova, která děti nejčastěji od svých rodičů slýchají ve spojení s online světem. Pro děti jsou přitom technologie přirozenou součástí životů. Jak k nim najít zdravý vztah doma i ve škole? „Jako se děti ve škole učí děkovat a mýt si ruce, měly by se učit i to, co o kom můžou na internetu napsat,“ říká Radka Kůřilová, psycholožka z brněnské organizace Replug me. Rodiče podle ní musí s dětmi o technologiích hlavně mluvit, nikoli jim jen vyhrožovat nebo se pohoršovat.
