Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

učitelé

Magdalena Mouralová: Jak může učitel získat rodiče na svou stranu? Někdy stačí pár milých vět

autor:
Pro některé učitele téma vztahu s rodiči žáků není tak důležité a věnují svůj omezený čas něčemu jinému.

Vztahy mezi rodinou a školou se probírají na sociálních sítích i v tradičních médiích, ve sborovnách, kavárnách i na dětských hřištích. Co si budeme povídat, prostor a pozornost dostávají mnohem spíš příklady vztahů problematických, zejména pak nevhodné, necitlivé či nedostatečné komunikace. Na dvě kliknutí najdete mraky bizarních poznámek z žákovských knížek a školních systémů, vzkazů u písemek a domácích úkolů, ale i historek o bláznivých požadavcích a arogantním vystupování rodičů  a ukázek nesrozumitelných emailů z obou stran. 

Minus deset stupňů, devět dětí k tomu. Reportáž ze zimní expedice jedné malé školy

autor:
Těsně před osmou už vidím jen několik spacáků seřazených na patřičnou světovou stranu.

Po krátké oblevě přichází mrazivá noc, očekává se, že teploty klesnou k mínus deseti stupňům. A já? Sedám do auta a vyrážím do jedné pošumavské vesnice. Děti z místní základní školy právě absolvují premiérovou zimní expedici. U toho coby vysokoškolský učitel zážitkové pedagogiky musím být. 

Změnily se školy i společnost, je čas na změnu vysvědčení, říká autorka nového typu hodnocení 

autor:
"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová.

"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová. FOTO: Jana KratochvílováMasarykova univerzita představila nový typ vysvědčení, které budou mít školy k dispozici. Výstupy z předmětů se hodnotí na škále od jedné do čtyř podle toho, jak je daný žák … Číst dál

Vysvědčení JINAK – krok za krokem novým způsobem hodnocení dětí

autor:
Asi největší změnou v celkovém přístupu k pojetí vysvědčení je jeho poslední stránka. Nevypisuje ji učitel, ale žák.

Ministerstvo školství už v loňském roce oznámilo, že by chtělo do budoucna zavést slovní hodnocení na prvním stupni základních škol. Až dosud však nebylo jasné, jak by takové vysvědčení mohlo vypadat. Školy, které ho už od známek upustily, většinou využívaly formu klasického slovního hodnocení, tedy delších textů. Nyní Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity představila nový typ. Je určitým kompromisem mezi klasickými známkami a slovním hodnocením a snaží se odbourat nevýhody obou. 

Ve třídě nedosáhneme stejného výsledku jako v laboratoři, říká kognitivní psycholog Willingham. Zkoumá, proč žáci nemají rádi školu 

autor:
Abychom se v životě něco skutečně naučili, musíme si to zapamatovat.

I když si to většina z nás myslí, náš mozek není k přemýšlení stvoření. Ba naopak nás před ním má chránit. Těmito slovy začíná kognitivní psycholog Daniel T. Willingham knihu Proč žáci nemají rádi školu?, kde se snaží rozluštit dvě základní otázky – jak funguje mysl žáků a jak se díky tomuto poznání stát lepším učitelem. Po přečtení knihy jde ale říct daleko víc. Sepsané řádky nejsou jen pro učitele, ale pro každého. kdo má zájem o učení. 

Jak se hledá nejinspirativnější učitel? Je to práce na celý rok, říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů

autor:
"Mezi sedmdesáti hodnotiteli jsou převážně učitelé," říká Hana Matoušů.

Na jednom ročníku pracuje tým lidí celý rok. Letos přišly do Global Teacher Prize Czech Republic během prvních dnů stovky nominací. Žáci píší třeba “Nikdy jsem nezažila tak moc lidského učitele.” “Milý přístup a radost do výuky, kterou vedla hrou.” “Vždy pro nás měla pochopení.” Jak se ale ten nejinspirativnější učitel Česka hledá? “Dlouho a musí toho hodně splnit,” říká manažerka GTP CZ Hana Matoušů. 

Empatie se dá naučit, říkají lektoři nenásilné komunikace. Lepší vztahy ve škole mají dopad i na učení

autor:
"Mám kolem sebe řadu metodicky “nabitých” učitelů. Z rozhovorů s nimi o jejich problémech se mi ale zdálo, že začínají spíše u vztahů než u učiva," říká Hana Švábíková.

Vztahy mezi učiteli a dětmi v části českých škol nejsou dobré. Alespoň to říkají výsledky nedávno zveřejněné zprávy z testování PISA, která i tuto oblast zkoumala v necelé třicítce zemí. V kvalitě vztahů mezi žáky a učiteli dosahujeme nejhorších výsledků ze všech. Co to dělá s motivací a psychikou dětí? Jak vztahy ve škole ovlivňuje nálada ve sborovně? A je možné empatii a budování dobrých vztahů ve škole i mimo ní naučit? Nejen o tom jsme si povídali s Hankou Švabíkovou a Petrem Sucháčkem z NVC Brno, kteří pomáhají školám nastavit lepší vztahy a klima díky nenásilné komunikaci.

Odolává nátlaku Ruska a boří žebříčky PISA. Estonsko má přitom obyvatel asi jako Praha

autor:
Na cestu vyrazili zástupci EDUinu společně s Partnerstvím 2030+ a dalšími účastníky.

Čím je stát menší, tím se líp řídí. Pobaltské Estonsko má 1,3 milionu obyvatel, což je stejně, kolik má v Česku jen hlavní město. EDUin se společně s Partnerstvím 2030+ vypravil do země podívat na školství, které je na vysoké úrovni. Estonci jsou ve výsledcích mezinárodního srovnání PISA premianty a soustředí se také na rozvoj informačních technologií. Běžně tak po městě jezdí například roboti jako kurýři, veškeré doklady i průkazy mají v jednom čipu a dávno volí po internetu. V čem jsou oproti Česku napřed, je možné si z nich vzít příklad? 

Když má nemocnice svou vlastní školu. Reportáž z ostravské zdrávky

autor:
Před začátkem hodiny zopakovat to, co už si třeba příští týden zkusí přímo na praxích na pacientovi.

Zdravotní sestry, laboranti a sanitáři jsou nedostatkovým zbožím napříč Českem. Skupina AGEL, která provozuje po celé republice nemocnice, polikliniky, lékárny a další zdravotnická zařízení, se proto rozhodla, že si je bude vychovávat sama na vlastních školách. První otevřeli v roce 2017 v Ostravě, o rok později v Českém Těšíně. Studenti absolvují praxe přímo v nemocnicích, kam po škole můžou nastoupit. 

Nedělejme dětem klauna. Zapojit je přináší úlevu

autor:
"Když se na pravidlech domlouváme společně a rozumíme jim, je snazší je respektovat," říká Klára Kolmanová.

„Někdy máme pocit, že musíme dělat dětem klauna, který to pořád táhne, hlavně aby nebyla nuda. Děti jsou zahlcené a pasivně jen čekají, s čím přijde ten jejich zábavný rodič nebo učitel,“ říká lektorka a koordinátorka z Eduzměny Klára Kolmanová.  Učí třídy, jak pracovat na vlastních projektech a jak zapojovat děti, aby to nebyla manipulace, ale skutečná participace.