Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Jana Potužníková

Doporučujeme: Děti to chtěj vědět taky – kniha, díky níž se přestanete stydět mluvit s dětmi o sexu

autor:
„Když začneš s někým chodit, potěší nás, když nám to řekneš.“

„Dát dítěti v patnácti balíček kondomů a říct, že si má dávat bacha, nestačí!“ říká v úvodu kniha, kterou vydala nevládní organizace Konsent. A autorky Dagmar Krišová a Marcela Poláčková v ní dokázaly neskutečné. Sepsaly knížku, u které se nemusíte červenat ani cítit trapně. Která mluví dospěle, odborně, a přesto velmi lidsky tak, abyste rovnou mohli jít a začít se svými dětmi mluvit o intimitě, vztahu k vlastnímu tělu, prvních láskách, ale i bodyshamingu nebo hledání vlastní gender identity. (A dost možná si ujasnili i spoustu „svých věcí“.)

Jak mluvit s dětmi o špatných známkách? Důležité je mapovat situaci a chránit atmosféru důvěry

autor:
K čemu jste říkali, že jsou známky?

Nejde ani tak o to, že děti za chvíli přinesou pololetní vysvědčení. Komunikace o prospěchu totiž bývá v rámci rodiny náročná tak nějak celoročně. Někde známky hodně řeší rodiče, ale přísné samy na sebe mohou být i samotné děti. Jak tedy mluvit o známkách, konkrétně těch špatných, aby takové diskuse nepřipomínaly válečný střet?

Deváťáci chtějí na zdrávku, hotelovky už nefrčí. Životním vítězem je ten, kdo se umí učit

autor:
Během patnácti let se zdvojnásobí počet seniorů, budeme tedy potřebovat výrazně větší kapacity ve zdravotnictví a v sociální péči.

Je jim patnáct šestnáct, mají svých problémů nad hlavu, a do toho nad nimi visí nutnost rozhodnout se, kam půjdou na střední. Za ideálních podmínek by bylo fajn vzít v potaz silné stránky dětí, rozumně uchopit potenciální budoucnost oboru, který se k nim aspoň trochu přibližuje, a pak vše ještě porovnat s aktuálním trendem ve vývoji středního školství a předpověďmi, které odhadují, jak se bude měnit pracovní trh v horizontu dejme tomu deseti let. Pojďme to zkusit.

Marv Shamma: S mindsetem minulosti děti na budoucnost nikdy nepřipravíme

autor:
"Z mého úhlu pohledu je úkolem školy příprava mindsetu dítěte na to, aby – ať už přijde cokoliv – se dokázalo rychle adaptovat."

V souvislosti se změnami ve školství často slýcháme, že jsou nezbytné, abychom děti byli schopní připravit na život ve 21. století. Potíž tak trochu je, že čtvrtinu 21. století už máme za sebou a rady si s tím pořád příliš nevíme. Mezery mají rodiče i české školství. A přesně o tom jsme si povídali s Marvem Shammou, start-upistou v oboru moderních technologií, tátou devítiletých dvojčat a zakladatelem školy FLOW v pražských Holešovicích.

O Vánocích je nám nejlépe v chumlu, v obklopení lidmi

autor:
Dříve se o Vánocích při štědré večeři obřadně jedlo to, co se v hospodářství urodilo.

Když Martina Boledovičová, spoluautorka knih Tradinář a Vánoční Tradinář, mluví o tradicích a rituálech, obklopí vás ticho, kouzlo venkovské nostalgie a také určité vděčnosti za to, kde a jak žijeme. A když se pak rozmluví o vánočních zvycích, o jejich hloubce a významu, víte, že chcete maximum rituálů a zvyků či tradic předávat svým dětem. Protože právě ony je potřebují nejvíc!  

Jak objevovat svět i sebe samotné? Děti se to učí na čtenářských a pisatelských dílnách

autor:
Čtenářská gramotnost se stala v posledních letech celosvětovým tématem.

Kdy jste si naposledy vzali knížku a ponořili se do ní tak, že vás pohltila? Kdy jste se přistihli, že přemýšlíte třeba o jedné jediné větě, která vás v nějakém textu zasáhla opravdu do hloubky? A kdy naposledy jste zkusili zformulovat něco na papír? Děti ve škole ve středočeských Hovorčovicích se takovému textovému poznávání věnují pravidelně každý týden. Skrze rostoucí čtenářskou i pisatelskou gramotnost rozvíjejí řadu dovedností potřebných pro budoucí život. 

Snažím se k matematice přitáhnout co nejvíce žen, říká česká profesorka v Americe

autor:
Jitku Stehnovou přivedl za oceán volejbal. A věnuje se mu dodnes.

V Americe žije už přes dvacet let a exceluje souběžně na dvou zdánlivě neslučitelných polích. Ve volejbale i matematice, která ji nakonec dovedla k místo proděkanky matematické fakulty na University of Chigaco, kde od roku 2015 působí a snaží se stavět takové studijní programy, aby matematiku, ale také informatiku nebo přírodní vědy představila více dospívajícím generacím studentů. Povídaly jsme si pak nejen o tom, proč je americké vysoké školství v matematickém oboru daleko před tím evropským, ale také o tom, proč a jak se soustředí na to, aby k matematice přitáhla co nejvíce žen…

Doba bez barevné televize a zahraniční muziky. Události kolem sametové revoluce může dětem ve škole přiblížit čtenářská lekce

autor:
Máme tu třeba slovo MORÁLKA. „Kdo by mi řekl, co to přesně je?“

Učit o 17. listopadu se dá různě. Můžete dětem sami vyprávět, co si pamatujete. Můžete si spolu pustit dobové filmy a dívat se, jak v němém úžasu sledují pověstné fronty na banány a nechápou, proč všichni jezdili trabantem. A můžete to taky nechat na škole, protože sametová revoluce si už dávno našla cestu do učebnic vlastivědy a dějepisu. Stačilo by to, jen tak z učebnic? Nemyslím. Ale naštěstí existují školy, které se snaží dětem předat mnohem víc než jen pár odstavců nezáživného textu. 

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

autor:
Viděli jste něco z toho? Pokud ne, čtěte dál.

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají. 

Matematika v dětství nebyla můj koníček, jen mi to prostě šlo, říká česká proděkanka americké univerzity

autor:
"Věděla jsem, že mě volejbal na celý život neuživí, že si budu potřebovat vybudovat kariéru, ať už akademickou, či přejít do průmyslu."

Jitka Stehnová se narodila do volejbalové rodiny, a kromě toho také s výrazným matematickým talentem. A dva zdánlivě neslučitelné obory dokázala skloubit tak, že v obou vynikala. Vítězila na mistrovstvích Evropy v beachvolejbalu, v „šestkovém“ hrála extraligu a volejbalové stipendium ji pak dostalo do Ameriky. Přišel doktorát z matematiky i excelentní výzkumy a v současné době působí na univerzitě v Chicagu jako profesorka a proděkanka matematické fakulty. K matice a přírodním vědám se snaží také přivést novou generaci.