Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

dítě 3 – 5 let

Uklízení nenařizuji. Jdu do rohu a začnu něco dělat, děti se přidají samy, říká ředitelka waldorfské školky

autor:
V prvním sedmiletí jde hodně o to, jak dobře, harmonicky se lidská bytost rozvine, říká Táňa Smolková.

Rutina je opak toho, co si mnozí představují pod dobrou předškolní výchovou. Waldorfská škola ale na opakování a rituálech staví. „Když máme začít uklízet, začnu ve stejném koutě jako každý den a děti samy vědí, co mají dělat, a následují mě. Základní metodou pro tento věk je nápodoba,“ říká ředitelka waldorfské mateřské školy ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková, která se waldorfskou pedagogikou zabývá už třicet let.

Místo šikulkování podpořte růstové myšlení, dítě bude v životě úspěšnější

autor:
Asi každý rodič by chtěl vychovat dítě, které se překážek v životě nezalekne. Jenže jak toho docílit?

Upekli jste dort a ten se nepovedl? Člověk s fixním myšlením by řekl, že neumí péct, a už by to nikdy nezkusil. Naopak člověk s růstovým myšlením by si uvědomil, že se to nepovedlo, ale hledal by cesty, jak by se to příště mohlo povést. Lidé s růstovým myšlením jsou v životě úspěšnější – a to už od dětství.

Zápis do školy od A do Z. Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky

autor:
Rozjezd ve škole je z hlediska sebevědomí dítěte a jeho dalšího vztahu ke škole opravdu velmi důležitý.

Zápis do školy je důležitý milník nejen pro děti, ale možná daleko více pro jejich rodiče. Někteří si v těchto dnech lámou hlavu nad tím, co by měl jejich předškoláček umět nebo jestli vybrali tu správnou školu. V našich textech přinášíme odpovědi na ty nejčastější otázky, které je nyní napadají.

Jsou druhorozené děti chytřejší? Při hledání nadaných dětí se musí (ale i nesmí) srovnávat

autor:
"U nás používáme takzvané vícedimenzionální testy."

stupuje do první třídy, ale už zná vyjmenovaná slova, počítá do stovky nebo mluví anglicky. Odposlouchalo to od staršího sourozence, je počítání jeho koníček nebo je nadané a rodiče by pro něj měli obstarat individuální plán, aby ho to ve škole bavilo? Jak se zjišťuje nadání a co dítě na případných testech u psychologa čeká, vysvětluje Kateřina Skalová Pražáková z Centra nadání.

Ze dne na den jsem se stala babičkou a oprášila školní ruštinu, říká ředitelka školky

autor:
"Je to zatím pár týdnů, co u nás rodina bydlí, takže nemohu dělat velké závěry."

Oksana je osmatřicetiletá manažerka mezinárodní farmaceutické firmy z Oděsy, má dvě dcery, Sofii a Zlatoslavu. Už přes týden bydlí v Mnichovicích u Smolkových. Táňa Smolková a Ivan Smolka jsou oba ředitelé waldorfských škol. Tak je napadlo, že by mohli ubytovat ukrajinskou rodinu, která pro své děti zvolila waldorfské vzdělávání, aby v tom mohli pokračovat. A takovou rodinu našli. „Podmínky nám hrají do karet, náš domeček umožňuje celkem bezproblémové soužití dvou rodin,“ říká Táňa Smolková. „I tak je to ale náročné. Je to pro nás velkou vnitřní školou.“

Francouzský dobrovolník v české školce: domlouváme se gesty a přes internetový překladač

autor:
Dopoledne v dětské skupině.

Maximu Groultovi je dvacet a pochází z francouzského Tours. Do Kroměříže přijel na pozvání mateřského centra Klubíčko a jako dobrovolník tam společně s učiteli pečuje o předškolní děti. Odpoledne zase vede kroužky pro starší. “Čeští učitelé a vychovatelé se mi zdají přísnější, než bych byl já,” říká mladý Francouz. ”Na druhou stranu máte hodně zajímavých výukových aktivit, kdežto ve Francii je výuka dost teoretická, a to i ve školce.”

Inkluzi jsme zvládli díky skvělým učitelkám, říká maminka chlapce s autismem. Záleží na ochotě jednotlivců

autor:
Ačkoliv to zezačátku vypadalo všelijak, Metůdka se podařilo bez problémů integrovat do běžné školky.

Metoděj se začal měnit ve dvou letech. Doma si s diagnózou poruchy autistického spektra poradili, ale ve školce se polekali a začali doporučovat, aby chlapec přešel do speciální školky. Rodiče trvali na tom, aby zůstal s ostatními neurotypickými dětmi, a i přes těžké začátky je dnes případ Metoděje braný jako příklad podařené inkluze. „Myslím si, že školka si na synovi osahala, jak se k dětem se znevýhodněním chovat, a teď už si troufnou na ledacos,“ říká matka Alexandra Šmídová.

Na volnou hru je čím dál méně času, ta je přitom pro rozvoj dítěte nejdůležitější

autor:
S věkem mají děti čím dál méně času na hraní.

Hra není pro děti jen zábavou nebo odměnou, ale dokonce povinností – zpracovávají tak své prožitky, rozvíjejí fantazii, kreativitu nebo paměť. “Děti si v rámci hry zkouší si nové vzorce chování a vstupují do nových rolí. Odhalují a prozkoumávají své nitro, své potřeby, svá přání, budují svůj vztah k sobě a ke světu,” říká dětská psycholožka Kristýna Porazilová. Odborníci tedy tvrdí, že hra je i prevencí duševního zdraví dítěte. Jenže technologie a nároky rodičů mají za následek, že si děti přestávají umět hrát. 

Trest vyvolává vzdor nebo podřízenost, lepší je vést dítě k zodpovědnosti, říkají psychologové

autor:
"Tresty mají nebezpečné poselství: Můžu bít, když mám moc."

„Sami jsme našim pěti dětem také pár pohlavků a trestů dali. Nenamlouváme si ale, že to bylo v pořádku,” říkají psychologové Tatjana a Pavel Kopřivovi. Jsou spoluautory knihy Respektovat a být respektován a už více než dvě desítky let hledají v rodičovských kurzech cesty, jak vychovávat bez trestů. „Trest vyvolá emoci a ta dítě odpojí od logického uvažování, takže si neuvědomí důsledky. Autoritativní výchova je rizikem pro rozvoj charakteru i pro demokracii,“ jsou přesvědčeni. To ale neznamená, že když se dítě chová nesprávně, rodič nemá dělat nic.

Čtyřicet let za Švédskem a dvacet za Turkmenistánem. Fackovat děti se smí už skoro jen v Česku

autor:
Jakýkoliv trest je aktem agrese.

Česko se zavázalo zakázat tělesné trestání dětí, ale nový ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se tento zákaz prosazovat nechystá. Říká naopak, že pohlavek může dítěti ve výjimečných případech nastavit mantinely ve výchově. Česko tak i nadále v tématu násilí na dětech pokulhává nejen čtyřicet let za Švédskem, ale třeba i za Turkmenistánem.