Kolik zhlédnutí může mít video o výrobě loveckého salámu? Pokud to natočí Mistr Málek, tak klidně dvě stě tisíc. Jan Málek je zkušený řeznický mistr, který už dvacet let v Trmicích u Ústí nad Labem vzdělává další adepty řeznického umění. Je pravda, že učňáky jsou jen školami pro hloupé?
Jak se blíží povinná školní léta mých dětí, vracejí se mé myšlenky často zpátky do minulosti. Přemýšlím nad tím, na co se mě škola snažila připravit, a jestli bych teď nepotřebovala mít jiné dovednosti a znalosti než ty, které se do mě ve škole snažili vštípit. Došla jsem překvapivě k tomu, že bych si naopak přála, aby mě škola některé schopnosti neodnaučila. Například chuť se učit, zvídavě a bezestrachu se ptát a nemít až panickou hrůzu z dělání chyb.
Když lidé pro své dítě zvažují domácí vzdělávání, často se jich okolí ptá: a budou mít vůbec kamarády? Nevyrostou z nich vlci samotáři? „Já mám kamarádů spoustu, většina z nich normálně chodí a chodila do školy, ale známe se z různých kroužků a podobně,“ říká Vendy Petřinová, která na domácím vzdělávání strávila devět let. „Měla jsem šanci a čas se rozvíjet v jiných oblastech. Neměnila bych.“
Parodoval prasátko Pepinu, ale zároveň mluví k mladým lidem o covidu, o volbách nebo třeba o finanční gramotnosti. Jeho videa mají statisíce zhlédnutí, a přitom neleze na nervy ani teenagerům, ani jejich rodičům. „Rodiče přišli po tom, co jsem tančil ve StarDance; chtěli se asi podívat, co je tenhle týpek zač,“ usmívá se Karel Kovář alias Kovy. „Já jsem rád, že svým obsahem tvořím spíš generační křižovatku než propast.“ Nebojí se ale seknout do živého; naposledy rozebral systém jednotných maturit a přijímaček.
Monika Juchová je školská logopedka na gymnáziu – napravuje nedostatky v řeči u dětí od šesté třídy až po konec střední školy. Místo dětských říkanek „Petr má svetr“ tak musí vymýšlet vlastní texty a využívá k tomu i aktuální situaci. „Slova jako restrikce, rouška, respirátor či střídající se ministři zdravotnictví se dají v logopedii nádherně využít,“ vzpomíná na nedávnou dobu proticovidových opatření.
Do Česka před ruskou agresí uprchlo už tři sta tisíc lidí. Od konce března v Praze žije i doktorka fyziky Nataliya Kazachkova. Doma na Charkovské univerzitě vzdělávala učitele fyziky, jak vyučovat tuto vědu zajímavou a interaktivní formou. V Praze teď pomáhá českým pedagogům s výukou ukrajinských dětí. „Snažím se oběma stranám ulehčit situaci,“ vysvětluje a mluví nejen o výuce fyziky, ale i o rozdílech mezi českým a ukrajinským školstvím či o útěku před válkou.
Na zemi leží zhroucená postava. U ní klečí dvě drobné blonďaté holčičky, mohou jim být teprve čtyři roky. Jedna má ruce natažené v lokti a pravidelně tlačí na chlupatý hrudník velkého pacienta. Teď a teď a teď! Druhá je připravená a když se její kamarádka unaví, hned ji vystřídá. Teď a teď a teď! Takhle se chvíli střídají, až se za nimi objeví záchranář a bezvládného pacienta převezme. Srdce nenaskočilo, dech se neobnovil. Nemohl. Bezvládná postava je obří plyšový medvěd Brumla. Přinášíme reportáž o tom, jak se učí první pomoc ve školce.
Programování dobývá třídy základních škol po celém světě. Na mnoha místech to ale stále záleží na vůli a entuziasmu jednotlivých učitelů. Jednou z takových nadšenců je i portugalská prvostupňová učitelka Liliana Fernandes. „Děti, které se učí programovat, se zároveň učí pozorovat, analyzovat a řešit problémy. To jsou dovednosti, které využijí po celý život,“ vysvětluje, že vůbec nejde o to, aby se ze všech stali programátoři.
Sofie Pukhal stojí v hale Základní školy Květnového Vítězství na pražském Chodově. Po pravici má paní vychovatelku z družiny a před sebou svou novou spolužačku s maminkou. „Ještě prosímtě řekni, že nesmí dceři volat do hodiny,“ říká paní vychovatelka Sofii a Sofie překládá do ukrajinštiny. Maminka kýve a omlouvá se. Vlastně stojí jen dva metry od velké cedule s červeně přeškrtnutým telefonem, ale rozdílů je tolik, že je těžké hned všechny pobrat. A právě i s tím pomáhá desetiletá školačka.
Ze zákona musí každá škola mít metodika prevence. Ředitelé řídí, učitelé učí, ale co dělá vlastně metodik prevence? „K tématům, které řeším, patří záškoláctví, šikana, kouření, alkohol, vandalismus nebo problémy v rodině,“ říká Tereza Píchová ze Základní školy Vorlina ve Vlašimi. Jak přesně?
