Čtvrtina českých deváťáků se necítí OK, varuje lékař. Pomoci může jedině prevence

Přibližně polovina dětí reportuje snížený wellbeing, to znamená nějaké zhoršené prožívání kvality života nebo životní pohody.

V uplynulých týdnech se v Česku víc než obvykle mluvilo o psychickém zdraví dětí, a to v souvislosti s rozsáhlým výzkumem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a České školní inspekce (ČŠI) v devátých třídách napříč regiony. Jeho výsledky nemile překvapily i odborníky, kteří dotazníky sestavovali. „V průzkumu šlo primárně o screening, ne diagnostiku. Ale to, jak se děti cítí, je pro nás samotné stejně důležité jako konkrétní diagnózy,“ říká jeden z autorů výzkumu, Matěj Kučera.

Dva učitelé jsou víc než jeden. Tandemová výuka se prosazuje ve třídách

Zavádět tandemovou výuku je možné pouze v situaci, kdy do toho jednotliví učitelé mají chuť a zároveň je v tom podporuje vedení školy.

Většina z nás si asi školu představí jako místo, kde jsou třídy, v nich děti a s nimi jeden učitel nebo učitelka. V posledních letech se ale tento obrázek mění. S inkluzí přišli do tříd asistenti a díky inspiraci v zahraničí i změně financování škol – nikoliv podle počtu žáků, ale dle odučených hodin – se začíná prosazovat takzvaná tandemová výuka.

Učitel má být vlídný, ale pevný, říká duo kanadských psychologů

Tamara Strijack Neufeld a Gordon Neufeld: "Naše děti se ztratily a potřebujeme je získat zpět."

Děti se chovají čím dál hůř a my nevíme, co s nimi – bývá v poslední době slyšet od učitelů napříč stupni vzdělávání, státy i kontinenty. Podle kanadských psychologů Tamary Strijack Neufeld a jejího otce Gordona Neufelda ale není chyba v dětech, nýbrž v systému, který nepodporuje silné a bezpečné vazby na dospělé. „Vidíme, jak se zhoršují školní výsledky dětí, ale řešíme to úplně špatně,“ říká Gordon Neufeld. Co nám tedy ve školách ve vztahu k žákům chybí a jak to řešit?

Už nechceme mlčet! Jak učni z Loun našli díky mediální výchově svůj hlas

Každá parta si zvolí nějaké společenské téma, na které by chtěla s humorem poukázat při průchodu centrem Prahy v den výročí 17. listopadu.

O učních se traduje, že je nic moc nezajímá. Zprávy nesledují a na mobilu tak možná hrají hry, poslouchají hudbu a sledují influencery. Jenže co se stane, když dostanou možnost vyjádřit svůj názor a ovlivnit dění kolem sebe? Může z toho vzniknout třeba alegorický vůz, a také pocit, že nemusíme už jen mlčet a čekat, až ostatní něco udělají. 

Hudba rozvíjí všechny formy inteligence, říká jazzman, který učí předškoláky

"Odjakživa jsem vyrůstal v tom, že je zodpovědností každého hudebníka, aby učil další generace," říká Oran Etkin.

Vyrůstal mezi nejlepšími muzikanty, a tak mu přišlo přirozené, že i on sám musí předávat lásku k hudbě další generaci. Americký jazzman izraelského původu Oran Etkin proto vymyslel metodu Timbalooloo, která je určena předškolním dětem. “V Česku se Timbalooloo obzvlášť daří,” říká s radostí. “Dokonce jsem si odsud odvezl materiál pro jednu lekci, kterou už jsem otestoval na dětech u nás v New Yorku.”

Jana LeBlanc: V mezinárodní škole v Malajsii děti mění každý rok třídu, spolužáky i učitele. A je to skvělý nápad!

Jak dobře se umíme adaptovat na změny a jak dobře umíme vycházet s různými lidmi, začíná být skoro důležitější než to, co umíme odborně.

Je to už druhý rok, co můj starší syn navštěvuje školu v Malajsii, konkrétně v Kuala Lumpur, kde žijeme. Je to mezinárodní škola, o kterou je velký zájem. Mají ho místní, pro které je vzdělání v angličtině otázkou prestiže. A také mezinárodní komunita, která v Kuala Lumpur nastálo nebo dočasně žije, ale nemluví jazykem bahasa nebo mandarínsky, takže nepřipadají v úvahu místní nebo čínské školy. Vzdělání pro děti v mezinárodní škole nabízí hodně firem jako bonus svým zaměstnancům. Stejně to dělají ambasády, včetně české nebo americké, pro niž pracuje můj muž. 

Martina Kubánková: Co udělá rodič pro dobrou školu? Někdo podvádí, jiný se přestěhuje

"Šla jsem opravdu do hloubky, strávila tím dva roky života, byla jsem v kontaktu i s místními politiky, i s radním pro školství," říká Martina Kubánková.

Nebydlíš – nechodíš. Tak jednoduché to je. Jakožto zodpovědný rodič, vybírala jsem školu pro dceru s  několikaletým předstihem. Někomu se to může zdát přitažené za vlasy, ale ono ne! Dítě mám jen jedno, záleží mi na ní, a tak zásadní věc jako to, kam bude chodit do školy, jsem odmítala ponechat náhodě. Pokusím se celou tu pekelnou anabázi popsat. Vydržte, má to dobrý konec. Průběh je ovšem neveselý, leč pravdivý – a mnoha rodičům může usnadnit rozhodnutí, kde se s dětmi usadit.

Francouzské univerzity hlídají docházku. Pracovat místo školy není dobrý nápad, říká absolvent prestižní ESSEC Business School

Vzal jsem si žebříček škol zaměřených na byznys, který každoročně sestavuje list Financial Times, a ta nejlepší, která nabízela bakalářský program, v té době byla ESSEC Business School v Paříži.

Narodil se a vyrůstal ve Slovensku na Oravě, vysokou školu absolvoval v Paříži. Miloš Kondela dlouho nevěděl, co by chtěl studovat, a nakonec zvolil byznys. „Je to všeobecné mezioborové studium,“ říká. Pro studium zvolil prestižní ESSEC Business School v Paříži, semestr strávil i na King´s College v Londýně. „Doporučil bych středoškolákům, aby se na studium v zahraničí dívali střízlivě, nejsou to jen večírky a krásný život,“ dodává. „Spočítejte si, jestli se to vyplatí.“

Montessori školy – místo, kde dítě neztrácí chuť poznávat svět a být samo sebou

Montessori není jednolitý přístup. Každá škola metodu, kterou Maria Montessori vyvinula, používá trochu jinak.

Montessori. Toto slovo už někdy slyšel každý, kdo se zajímá o vzdělávání, a i spousta těch, kterým je ukradené. Montessori škol a školek v Česku neustále přibývá. Není divu, že se jim věnuje i první díl seriálu Jak se dělá dobrá škola. 

Skvělým debatérem se člověk nerodí. Učí se prohrami, říká česká reprezentantka Bára

Debatovali jsme třeba, jestli je další vývoj umělé inteligence žádoucí, nebo jestli Česko potřebuje daňovou reformu.

Jak nám to říkávali učitelé, když chtěli, abychom něco rychle udělali? „A bez debat!“ Debatování se ale v posledních letech na českých školách zabydlelo a získává si další a další příznivce. Pro týmy středoškoláků dokonce existují debatní ligy v českém i anglickém jazyce. „Schopnost rychle vyhledávat kvalitní argumenty a sebevědomě se vyjadřovat se mi do budoucna bude hodit,“ říká česká reprezentantka Barbora Votlučková. „Málokdo se rodí jako dobrý debatér, ale skrze prohry se to postupně naučíte.“