Nejen v současné vypjaté době, kdy se ani jedničkáři v některých regionech nevejdou na gymnázia a střední odborné školy, si rodiče o svých dětech často říkají – hlavně, ať neskončí na učňáku! V představách mnohých jsou učiliště zanedbané instituce, které produkují lidi závislé na sociálních dávkách. Jenže není učiliště jako učiliště, jak zdůrazňuje i Česká školní inspekce.
O tom, že navštívím Island, jsem snila už jako malá holka. S mužem jsme vždy hodně cestovali, máme rádi sníh a hory, ale nikdy by nás nenapadlo, že tady jednou budeme bydlet. Před čtyřmi lety ovšem mému muži zrušili jeho pracovní pozici v Krkonošském národním parku a s ní jsme přišli také o bydlení. To byla ideální příležitost začít znovu a třeba někde úplně jinde. Když přišla nabídka přesunout se na Island, neváhali jsme.
Čím dál víc rodin si nemůže dovolit zaplatit stravné ve škole nebo školce. Pro jejich děti to může znamenat víc absencí, horší známky a větší riziko vypadnutí z kolektivu. I když v Česku fungují programy, které nabízejí obědy zdarma, nedostanou se ke všem, kteří by je potřebovali.
Do konce školního roku budou muset školáci ráno vstát ještě 169krát. A stejný počet musejí do letních prázdnin rodiče připravit svým dětem školních svačin. Kde ale stále brát fantazii, aby svačinový box skrýval vždy lákavé a zároveň nutričně vyvážené jídlo?
Kamila Randáková z Kladna se celý život věnuje Montessori vzdělávání. Montessori ale není jen samostatná práce s pomůckami pro předškoláky, systém myslí i na starší. Dospívající by se měli vzdělávat prací na reálných projektech, třeba na farmě nebo v dílně. „Snažíme se přiblížit tomuto ideálu a snažíme se pro to hledat možnosti v rámci české školské legislativy,“ říká finalistka ocenění pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic.
Propagátorka zdravé výživy a autorka několika knih o stravování Margit Slimáková zdůrazňuje, že ke zdravému stravování, ať už jde o oběd, snídani, nebo školní svačinu, stačí pár jednoduchých kroků – nejíst tolik cukru, nekupovat vysoce zpracované potraviny a vařit jednoduchá jídla ze skutečných potravin.
Je málo věcí, na které mají rodiče a děti stejný názor. Jednou z nich jsou školní obědy. Jejich kvalita zůstává dlouhá léta velmi kolísavá a liší se škola od školy. Dá se s tím vůbec něco dělat, nebo si budou muset i další generace stěžovat na omáčku UHO a rozvařená kolínka?
Začátek školního roku je moment, kdy rodiče v souvislosti se školou narozdíl od ostatních měsíců vydávají větší finanční částky najednou. Platí pomůcky, vybavení, kroužky nebo příspěvky do školy či školky. I tady se dá ale ušetřit, někdy to však vyžaduje spolupráci mezi rodiči a školou.
Méně agresivity a šikany, více empatie a tolerance. Takový efekt má na děti podle kanadských vědců přítomnost miminka. Už třetím rokem to ověřují i v Základní škole Rokycanova v západočeském Sokolově. Dva roky chodila za tamními žáky Agátka, teď je každé úterý navštěvuje „učitel“ Vikoušek. „Jakmile se tu objeví, celá škola se zklidní. Potřebovali bychom, aby sem chodil každý den,“ říká ředitelka školy Petra Šišková. Tento a jiné projekty empatie ve škole už nesou své ovoce.
Je třeba zdůraznit, že žijeme ve Varšavě. Rozdíl mezi městy a venkovem je tu totiž ještě mnohem větší než v Česku. FOTO: LucieLucie Nastaj se se svým polským manželem seznámila v Brně, společně strávili několik let v Budapešti a v Praze a před šesti lety zakotvili ve Varšavě. „Manžel rád vzpomíná na Prahu, na klidnější … Číst dál
