Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

duševní zdraví

I dva roky trvá, než se k týraným dětem dostane psycholog. To má změnit advokační centrum

autor:
K dětskému psychologovi se tak děti dostaly až po dlouhých dvou letech od chvíle, kdy do jejich bytu vstoupila policie. 

Nejdřív to vypadalo jako běžná hádka. Možná i spojená s nějakou tou fackou, ale takových už bylo… Jenže tentokrát to otec přehnal a mámě šlo o život. Naštěstí záchranka přijela včas a nedošlo k nejhoršímu. Celé scéně, tak jako už mnohokrát předtím, přihlížely tři děti. Nevěděly, co si myslet. Milovaly oba rodiče a nechápaly, proč se hádají. Tátu měly rády a zároveň se ho bály. O mámu se samozřejmě strašně bály, ale zároveň na ni byly naštvané, že jede pryč a nebude je už chránit. 

Alena Čorna: Na help lince SOS Ukrajina ČR stále žijeme příběhy plné války

autor:
"Z prvních měsíců války si pamatuju značné vytížení. A neskutečné množství příběhů lidí, kterým bylo potřeba pomáhat," říká Alena Čorna.

Je to už deset měsíců, co začala válka na Ukrajině. A trvalo jen pár dní, než pod organizací Člověk v tísni vznikl „podprojekt“ SOS Ukrajina ČR, který doteď pomohl už více než půl milionu uprchlíků. Stát se součástí týmu těch, kteří fungují help lince SOS Ukrajina, pro mě jako rodilou Ukrajinku bylo něco jako osobní mise. Povinnost. Potřeba udělat cokoliv, co se dá, pro ty, kteří ztratili tolik, že si to ten, koho válka nezasáhla, nebude umět nikdy představit. 

Školní kaplan nemá být ideologem, ale někým, kdo naslouchá a provází, říká Petr Hyacint Ullman

autor:
Rozhodně nám nejde o to nějak napasovat studenty do nějaké role a do toho, že musí říkat to, co si my myslíme.

Na školních chodbách ho v bílé sutaně nepřehlédnete. Školní kaplan Arcibiskupského gymnázia v Praze Petr Hyacint Ullman ve škole učí náboženství, ale je i členem preventivního týmu. V EDUcastu si s ním Lucie Kocurová povídala třeba i o tom, jaké místo dnes zabírá víra v životě mladých lidí.

Rodiče často za děti všechno řeší, ty ale pak v dospívání narazí, upozorňuje psychiatrička

autor:
První, co může rodiče upozornit, že se něco děje, je když se dítě změní.

Sebepoškozování, pokusy o sebevraždu a závažné poruchy příjmu potravy – to je denní chleba dětských psychiatrů.  Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny vzrostl za posledních deset let počet dětských pacientů v psychiatrických ambulancích o polovinu. Rodiče by přitom mnohdy komplikacím mohli předcházet tím, že dětem dají dostatek samostatnosti, budou pro ně dostupní a nezatíží je rozhodováním, na které nejsou zralé, shrnuje dětská psychiatrička Marie Pozdílková. 

Chceme v Česku na střední. Ukrajinští deváťáci se učí na přijímačky

autor:
Dá se to zvládnout.

Přihlášky na střední školy a následné přijímací zkoušky. Rodiny deváťáků jistě potvrdí, že jsou mnohem blíž, než se na první pohled zdá. O svoje místo na slunci chtějí letos zabojovat i mladí uprchlíci z Ukrajiny, a aspoň někteří z nich se na den D mohou připravovat ve studijních skupinách. „Není pro nikoho dobré, aby ti mladí lidé jen seděli u počítačů a poflakovali se po ulicích,“ říká ředitelka Gymnázia Na Zatlance v Praze Jitka Kmentová. Její škola jednu takovou skupinu zřizuje a získala za to cenu EDUína. 

Jak objevovat svět i sebe samotné? Děti se to učí na čtenářských a pisatelských dílnách

autor:
Čtenářská gramotnost se stala v posledních letech celosvětovým tématem.

Kdy jste si naposledy vzali knížku a ponořili se do ní tak, že vás pohltila? Kdy jste se přistihli, že přemýšlíte třeba o jedné jediné větě, která vás v nějakém textu zasáhla opravdu do hloubky? A kdy naposledy jste zkusili zformulovat něco na papír? Děti ve škole ve středočeských Hovorčovicích se takovému textovému poznávání věnují pravidelně každý týden. Skrze rostoucí čtenářskou i pisatelskou gramotnost rozvíjejí řadu dovedností potřebných pro budoucí život. 

Jitka Polanská: Co se stane, když si o sobě děti myslí, že nemají na učení buňky

autor:
"Jak že se ve škole podporuje růstové myšlení?" ptá se JItka Polanská.

Stačilo by změnit jen jednu věc, aby se Česká republika zlepšila v testování PISA a aby se snížily vzdělávací nerovnosti, se kterými tak zápasíme. A nestálo by to žádné peníze. Změnit kulturní vzorce je ale asi to nejtěžší. Teď mluvíme o běžném a rozšířeném přesvědčení českých dětí, že na něco nemají buňky. A o tom, co pomaha asijským žákům ve zdolávání vzdělávacích překážek.

Jak vybrat knihu pro dítě? Důležitá je velikost písma, množství textu i font

autor:
"Moje generace neměla v dětství tolik možností zábavy, jako mají dnešní děti, ani nabídka knih nebyla tak široká, rozdíly ve čtenářství mezi námi nebyly tak velké," říká Veronika Benešová Hudečková.

Velikost písma, množství textu i font. Na to vše by se měli rodiče podívat, než koupí svým potomkům knihu. A především vždy myslet na to, pro koho je určená. „Některé knihy experimentují s různou barvou písma či různými fonty, což může korespondovat s příběhem, ale pokud má dítě obtíže se čtením nebo je začínající čtenář, s takovou knihou si neporadí,“ říká Veronika Benešová Hudečková, majitelka nezávislého knihkupectví pro děti a mládež 2veverky. 

Ideální hodina výtvarky? Dát dětem hromadu barev a prostor věci pokazit

autor:
Nejdůležitější je se technologií nebát a vidět je jako příležitost.

Dvacet stejných obrázků visících na nástěnce je odstrašující příklad, jak může probíhat výtvarná výchova ve škole. Přitom podle pedagožky, umělkyně a průkopnice digitálních technologií Baruš Jeřábkové může výtvarná výchova pomoci k rozvoji dětí. “Když začne člověk dělat umění, naučí se nově koukat na svět. Začne ho bystřeji pozorovat, klást si víc otázek, a tím pádem se i víc učit. To platí i o něm samotném – více přemýšlí o sobě,” říká. 

Mladí mají dobro v krvi. Zařídí teplé ponožky i peníze na studium

autor:
Naši studenti se mohou zamyslet nad tím, kdo kolem nich potřebuje pomoc, komu by mohli prospět a jak.

Často slyšíme, že mládež je dnes zkaženější než dřív. Lamentuje se, že mladí jen tráví čas na mobilu, nezajímají se o nic než o nejnovější tiktové trendy nebo influencery z Instagramu a tak podobně. Lidé, kteří s dětmi a mladými pracují, si ale často všímají jiného trendu – že jejich svěřenci mají otevřená srdce a neváhají pomoci, když mají příležitost.