Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Rubriky

Pro generaci Z je ekologie velké téma, říká Ludmila Kozlová. Nevědí ale, kde začít a co sami můžou udělat

autor:
"Jde hlavně o to, aby se vůbec podařilo změnit celý systém vzdělávání," myslí si Ludmila Kozlová.

Mléko a ovoce do škol nikdo nechtěl, jídlo se zbytečně kazilo – dokud se do toho nevložila Ludmila Kozlová se svými spolužáky a nedosáhli toho, že jejich škola projekt zrušila. Od té doby usiluje o to, aby se udržitelnost a environmentální vědomí staly běžnou součástí života a vzdělávání. Dnes studuje Ludmila gymnázium, přednáší na konferencích, pořádá workshopy na školách a měla možnost zapojit se i do revize rámcových vzdělávacích programů. Je držitelkou Ceny Josefa Vavrouška a finalistka Ceny Gratias Tibi.

V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

autor:
Má-li si učitel uchovat wellbeing, je v okamžiku, kdy přichází něco nového, dobré někde něco jiného zase pustit.

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat. 

Dana Moree: Kde jsou hodiny? Zamyšlení nad průběhem přijímacích zkoušek

autor:
„Pro většinu dětí jsou přijímací zkoušky navíc prvním reálným setkáním se systémem,“ říká Dana Moree.

O přijímacích zkouškách na střední školy se v posledních letech ve společnosti intenzivně mluví. Dlužno podotknout, že na přetrvávající kritiku se stát pokusil zareagovat a pro letošní rok upravil pravidla v čase, který mnozí považovali za nereálný. Na základě veřejné debaty se tedy podmínky změnily k lepšímu. Jenže… Když se podíváme do knih světových odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají školstvím, tak vidíme, že se zopakoval klasický scénář, jaký už jsme ve vzdělávání mnohokrát viděli. 

Školy by se v lecčems mohly inspirovat třeba od skautů, říká lektorka 

autor:
"Je potřeba zajistit, aby všichni ve třídě měli dostatečný prostor pro sdílení toho, co nefunguje, aby nebyli slyšet jen ti nejhlasitější.," říká Anežka Dvořáková.

Jako malá jezdila na tábory s koňmi, postupně se vypracovala na vedoucí a lektorku zážitkových a adaptačních kurzů. Soustředí se v nich zejména na dospívající dívky a jejich vztahy s ostatními. „Ze základních škol si přinášejí na střední jako noční můru vzpomínky na různé skupinky, které se navzájem nesnášely,“ říká Anežka Dvořáková. „Přitom i ženské prostředí lze nastavit jako bezpečný prostor.“

Trochu jako gympl, trochu jako odborná střední škola. Vítejte na lyceu!

autor:
V laboratořích tráví studenti lycea oproti těm z odborných oborů méně času.

I když je pojem lyceum už několik let součástí českého školství, mnozí o něm mají jen mlhavou představu. Lycea máme ekonomická, pedagogická, technická, nebo třeba přírodovědná. Právě to nabízí brněnská Střední průmyslová škola chemická. „Přírodovědné lyceum volí většinou ti, kteří si myslí, že je chemie zajímavá, ale nechtějí trávit tolik času v laboratořích. V budoucnu můžou směřovat kromě chemické nebo přírodovědecké fakulty třeba i na medicínu nebo farmacii. Anebo po maturitě půjdou rovnou do praxe,“ vysvětluje ředitel školy Vilém Koutník.

Prošli jsme stejnými zážitky, mluví lyceánka o procesu, který udělá ze spolužáků přátele

autor:
"Myslím, že k pozitivní atmosféře přispělo i to, že máme zakázané telefony. Ono to vypadá jako maličkost, ale není, vytváří to prostor a my spolu pak mluvíme, třeba o filozofii."

Kdo má možnost pozorovat třídu Waldorfského lycea Praha v přirozeném projevu, je překvapený, až zaskočený tím, jak přátelsky a nenuceně se k sobě spolužáci chovají. A tak nějak všichni ke všem. „Někdy si děláme legraci, že jsme taková sekta, ne v nějakém náboženském smyslu, spíš že máme humor, který chápeme jen my,“ říká Johana Svobodová ze čtvrtého ročníku. Dobré vztahy přičítá i tomu, že ve škole nemohou používat telefony. „V prváku nás to dost iritovalo, ale teď tomu rozumím. Díky tomu spolu mluvíme v klidu, třeba i o filozofii.“

K přijímacím zkouškám jdou i cizinci, kteří neovládají češtinu. V zemi jich jsou tisíce

autor:
Dětí cizinců v Čechách výrazně přibylo zejména po začátku ruské agrese na Ukrajině.

Nulté ročníky, jazykové kurzy i soukromí učitelé. Na střední školu se chtějí dostat i dospívající, proto které je čeština cizím jazykem. A musí se tak s testy poprat po svém. Letos se na střední školy hlásí necelých 150 tisíc zájemců, kteří skládají jednotnou přijímací zkoušku. V pondělí mají druhý pokus ti, kteří chtějí studovat na klasickém čtyřletém oboru, zájemci o osmiletá a šestiletá gymnázia si test napíšou v úterý a ve středu. Náhradní termíny jsou pak stanovené na konec měsíce, konkrétně 29. a 30. dubna.

Doporučujeme: Tohle zvládnu! Kniha a pracovní sešit v jednom vedou děti k odolnosti

autor:
Pamatuješ na Rebeku a její žebřík?

Osobně považuju za jeden z nejtěžších rodičovských údělů existenci situací, ve kterých svým dětem nemůžu pomoct. Když jim třeba kamarádka řekne, že si s nimi nechce hrát, nebo jim někdo něco vezme. Nebo se k nim někdo zachová nespravedlivě. Nebo… K situacím, s nimiž je především pro citlivé děti těžké se vyrovnat, dochází každý den hned několikrát. A o většině z nich se jako rodiče nikdy nedozvíme.

Ve Zruči nad Sázavou kráčí učitelé po stezce digitální odvahy

autor:
Lektorka sama se k digitálním technologiím ve výuce intenzivněji dostala, když začala suplovat za kolegyni.

V hybridní učebně základní školy ve Zruči nad Sázavou sedí u iPadů třináct učitelek a učitelů a dalších dvanáct je připojených na Google Meet. Na lavicích se kouří z hrnků s kávou a svítí z nich zapnuté obrazovky tabletů, v jejichž využívání ve výuce patří škola k průkopníkům v regionu.

Inteligence sama o sobě nezajistí úspěch v životě, říká psychometrik Hynek Cígler

autor:
"Inteligenci vnímáme jako silně dědičnou věc a to, jak je závislá na prostředí, si možná tolik neuvědomujeme," říká Hynek Cígler.

Lidstvo je jí fascinováno odedávna. Inteligenci chceme umět rozpoznat, změřit, zvyšovat. Ale také se s ní pojí spousta mýtů. Třeba ten, že se dědí výhradně po matce, nebo po otci. „Jde o nevědeckou teorii, která se kdysi objevila na jednom blogu. Ten už je sice dávno smazaný a zapomenutý, ovšem ona myšlenka mezi lidmi koluje dál,“ říká psychometrik Hynek Cígler.