Každé ráno vítám děti úsměvem, říká recepční z pražské základky

"I pan ředitel říká, že té škole dodávám takový punc lidskosti. Tedy ne že by ředitel a učitelé byli nelidští, to určitě ne," říká Marcel Maša.

V jeho domovské ZŠ Jeremenkova v Praze mu učitelé i děti říkají „náš Marcel“. Oficiálně má roli recepčního, neoficiálně je ale i hledačem ztracených tělocviků a klíčů a důvěrníků všech, kteří si chtějí povykládat. Marcel Maša už sedmým rokem hlídá, aby si každý rodič odvedl to správné dítě. „Samozřejmě jsem nahraditelný,“ říká. „Ale učitelé, děti i rodiče si už zvykli na to, že je každé ráno vítám s úsměvem.“

Martin Konečný: Někdy to ve školách nemají těžké jen nadaní žáci, ale i inovativní učitelé

"Učebnicemi určitě nelistuju, žádné nemám," říká Martin Konečný.

Učí matematiku a fyziku, ale učebnice nepoužívá. Žáky pravidelně žádá, aby mu vystavili hodnocení – a jejich názor bere vážně. Věří, že zásadnější než známkovat je vést děti k tomu, aby se posouvaly. A za důležité v kontextu vzdělávání pokládá i slušné chování či umění komunikovat. Studenty brává mimo jiné do restaurací z michelinského seznamu, vede kurzy vaření a na školy v přírodě klidně stěhuje troubu… a mluvit s ním o jeho profesi je zážitek!

Nejvíc chvály potřebují ty nejnáročnější děti, říká ředitel školy z Děčínska

"Společně s kolegy a žáky pak pracujeme na nácviku a tréninku očekávaného chování v různých prostorách školy," říká Jakub Zelený.

Agresivita, vulgární mluva, šikana, kyberšikana i vandalismus. S tím vším se ředitel Jakub Zelený z Benešova nad Ploučnicí ve své škole setkává poměrně běžně. “Hlavně po pandemii covidu jsme viděli, že se děti chovají čím dál hůře a naše dosavadní nástroje včetně kázeňských opatření přestala zabírat,” říká. Rozhodl se se  svými kolegy začít zavádět systém PBIS a místo řešení problémů se jim snaží předcházet. “Všímáme si více dobrého chování a oceňujeme ho,” vysvětluje.

Když dětem prozradím řešení, vezmu jim touhu objevovat, říká učitelka nadaných

"U nás má každý žák nastavený svůj individuální rozvojový plán, a ví, že cílem je pracovat na své maximum," říká Irena Matušková.

Irena Matušková byla nadaným dítětem, jedno takové jako matka vychovala a na Základní škole Didaktis v Brně se jim věnuje profesně. Zároveň přednáší a předává konkrétní tipy na seminářích pro učitele, kteří chtějí s nadanými pracovat, a je spoluautorkou učebnice Koumák pro prvňáky Český jazyk. „Na spoustu nadstandardních aktivit vám stačí papír, tužka, kopírka, počítač, laminovačka a nůžky,“ říká.

Nikdy není pozdě si plnit sny, říká Klára Sobotíková. Na Havaji nyní studuje korály

Být pod vodou je pro mě nepopsatelný pocit.

Je sobotní ráno, ale studentka mořské biologie Klára Sobotíková má ještě pátek večer. Za sebou má na zrcadle zavěšený květinový věnec lei, tak typický pro Havaj. V jejím dočasném domově v Honolulu je půldenní rozdíl, což bylo kromě studia korálů na místní univerzitě jedním z důvodů, proč si nakonec ostrovy v Tichomoří vybrala.

Chci dávat dětem prostor pro růst, říká češtinář, který nadchl teenagery pro větnou skladbu 

"Explicitní výuka se opírá o vědecké poznatky o tom, jak funguje mozek a jak probíhá učení," tvrdí Jakub Hankiewicz.

Učí češtinu, vede čtenářské dílny a knihovnu a píše blog s názvem Čeština explicitně. Jakub Hankiewicz věří, že není na škodu, když hodinu řídí učitel. „Explicitní výuka je dětem schopná dát znalosti, které potřebují, aby pak mohly dělat náročnější úkoly,” vysvětluje. Jak se mu podařilo, že teenagery nadchl do větné skladby, a jak se svým přístupem k učení zapadl do Montessori programu?

Nesnažit se je naučit vše, co vím – to je zlaté pravidlo, říká učitelka češtiny na waldorfském lyceu

"Moji studenti milují konfrontaci se spolužáky, baví je výměna názorů při skupinové práci," říká Jitka Ferencová.

„Už když jsem na waldorfské lyceum nastupovala, byla jsem tu nejstarší, a to mi bylo sedmačtyřicet,“ říká s úsměvem Jitka Ferencová, která učí český jazyk na Waldorfském lyceu Praha. Jak vede své hodiny češtiny a co jí dalo třídnictví? „Jako třídní jsem dostala cenné podněty k osobnostnímu růstu a zapracovala na sobě,“ říká učitelka, která k maturitě dovedla už dvě třídy. 

Rodičům nadaných dětí málokdy ve škole někdo naslouchá, říká Lenka Eckertová z Nadace RSJ 

"Některé školy neakceptují vhodným způsobem nejen názory rodičů, ale ani oficiální zprávy," říká Lenka Eckertová.

Na počátku října spatřil oficiálně světlo světa Přemýšlivec − projekt, který zastřešuje Nadace RSJ v čele s Lenkou Eckertovou. Několik minulých let nadace trpělivě propojovala odborníky věnující se práci s intelektově nadanými dětmi a hledala příběhy takových dětí (i dospělých). Nakonec vyšel na světlo Přemýšlivec s přáním, aby právě přemýšliví lidé měli ve společnosti své bezpečné místo. Protože navzdory přesvědčení, že život s nadáním je zalitý sluncem, to tak nebývá.

Učitel má být vlídný, ale pevný, říká duo kanadských psychologů

Tamara Strijack Neufeld a Gordon Neufeld: "Naše děti se ztratily a potřebujeme je získat zpět."

Děti se chovají čím dál hůř a my nevíme, co s nimi – bývá v poslední době slyšet od učitelů napříč stupni vzdělávání, státy i kontinenty. Podle kanadských psychologů Tamary Strijack Neufeld a jejího otce Gordona Neufelda ale není chyba v dětech, nýbrž v systému, který nepodporuje silné a bezpečné vazby na dospělé. „Vidíme, jak se zhoršují školní výsledky dětí, ale řešíme to úplně špatně,“ říká Gordon Neufeld. Co nám tedy ve školách ve vztahu k žákům chybí a jak to řešit?

Podpora nadaných neznamená drahé vybavení a spoustu práce navíc, říká koordinátor nadání

"Nejdůležitější je, aby učitelé vnímali děti jako celé skvělé osobnosti, a ne jen přes své předměty.," říká Josef Roušar.

Josef Roušar figuruje hned ve dvou projektech, které pomáhají školám zavést systém podpory nadaných žáků. Jeden z nich organizuje Národní pedagogický institut ČR, druhý je neziskový projekt Synapse. Zároveň působil na všech stupních českého školství a fungování škol tak poznal na vlastní kůži. “Ve školách často péči o nadané děti táhne jeden nadšenec,” říká.